Serbska cerkwja w Chóśebuzu/ Klosterkirche Cottbus (Quelle: privat)
Serbska cerkwja w Chóśebuzu/Klosterkirche Cottbus | Bild: privat

Orgellandschaft Niederlausitz - Orgelowa krajina Dolna Łužyca

Muzikowe žywjenje Łužyce jo w našom programje zasej tema pód wšakimi aspektami. We nowem wusćełańskem rěźe pśedstaja wam naš awtor Sebastian Elikowski-Winkler orgele Dolneje Łužyce.
Das Musikleben der Lausitz ist in unserem Programm wieder unter verschiedenen Aspekten ein Thema. In unserer neuen Sendereihe stellen wir Orgeln der Niederlausitz vor.

Pódla ochestrow, ansamblow, chorow a koncertowych zalow, wóstanu orgelowe instrumenty ako źěl našogo muzikowego žywjenja za młogego njewiźone. Pśi tom su měkotare instrumenty za źěl stolěśa stare.

Neben Orchestern, Ensembles, Chören und Konzertsälen, bleiben Orgelinstrumente als Teil des Musiklebens von manchem vielleicht unbeachtet. Dabei sind einige Instrumente teils hunderte Jahre alt.

1. źěl / 1. Teil

Prědna stacija našogo drogowanja pśez dolnołužysku orgelowu krajinu jo Lubin. W měsće stoj cerkwja z cerwjenych cyglow. Pomjenjona jo cerkwja za Paulom Gerhardtom, sławnym basnikarjom spiwow / kjarližow.
Z Lubina pódajomy se na drogu do Słopišćow. Lubinske slědy nadejźomy we wejsanej cerkwi. 1812 su we słopišćańskej wejsnej cerkwi nastali prědne orgele.
Lutol jo pśiduca stacija našogo drogowanja pśez dolnołužysku orgelowu krajinu. Na pódpołdnjo Lubina lažeca wjas jo znata pśez renesancowy grod na brjogu Lutolskego jazora.
Slědna stacija jo Nowa Niwa. Spócetki wejsneje cerkwje segaju slědk do póznego srjejźowěka.

Im ersten Teil unserer neuen Serie stellen wir die Orgeln in der Lübbener Paul-Gerhardt-Kirche, in der Kirche zu Schlepzig und der Groß Leuthener Kirche vor.

2. źěl / 2. Teil

Drugi źěl našeje ekspedicije na slědach orgelow w Dolnej Łužycy zachopijo se we Lubnjowje. St. Nikolaj jo mě cerkwje w centrumje města.
Teke Cerkwica jo źinsa źěl Lubnjowa. Tudejša wejsna cerkwja ze srjejźowěka jo musała 1770 pśed noweju copnuś.
Smy teke w Bórkowach we Błotach. Žywjenje tudejšeje ewangelskeje wósady jo se dłujki cas wótměwało zwenka, nejpjerwjej we Lubnjowje a pótom we Wjerbnje. Srjejź 18. stolěśa jo wósada dostała dowolnosć za swójsku cerkwju.
Slědna stacija našeje drugeje orgeloweje jězby pó Dolnej Łužycy jo Tšupc. Sławna a impozantna Schinkelowa cerkwja jo była wuswěśona 1832 a z togo lěta su teke orgele.

Der zweite Teil unserer Orgel-Exkursion führt uns in die St. Nikolai Kirche in Lübbenau, in die Dorfkirche des Lübbenauer Stadtteils Zerkwitz, in die Kirche von Burg/Spreewald und in die berühmte Schinkelkirche in Straupitz.

OrgelFahrt - Konzertprojekt des Dresdner Organisten und Kantors Matthias Grünert

3. źěl / 3. Teil

Tśeśi źěl našeje ekspedicije pśez dolnołužysku orgelowu krajinu zachopijo se we Hochozy, źož jo kóńc 19. stolěśa Arnošt Muka nalicył hyšći wušej 90% serbski powědajucych wobydlarjow. Prědnu cerkwju su how natwarili 1513.
Wobraz města Picnjo preguju mjazy drugim znate picańske gaty. Te su nastali we 16. stolěśu, ale prědna cerkwja jo stojała how južo dobre 200 lět jěsnjej.
Spócetnje jo Turjej słušał do picańskeje parochije. Dokulaž lažy wjas zdalona, su se rozsuźili za cerkwju na měsće. Twariś su zachopili 1798.
Dalej póramy se do jsy Janšojce. Stawizny sedlišća segaju slědk až do 13. stolěśa. Stawizny źinsajšneje wejsneje cerkwje zachopiju se we 19. stolěśu, w lěśe 1806 su ju wuswěśili.
Teke slědna etapa našeje źinsajšneje ekskursije lažy we jědrje serbskeje kultury: we jsy Móst. Wejsna cerkwja naspomnjejo se prědny raz kóńc 17. stolěśa.

Im dritten Teil unserer Begegnung mit Niederlausitzer Orgeln geht es um die Orgeln in Drachhausen, Peitz, Tauer, Jänschwalde und in Heinersbrück.